Zvířata v roli lékařů aneb využití energie zvířat pro léčbu lidí
Bok po boku spolu žijí lidé a zvířata už od nepaměti. Již naši moudří předkové znali mnohdy až tajemné, léčivé schopnosti zvířat. Náležitě si jich za to vážili a respektovali je. Z generace na generaci si předávali poznatky o zvířecích vlastnostech, schopnostech a energiích. Některá zvířata pro ně byla dokonce tak důležitá, že je uctívali skoro jako Bohy. Stavěli jim sochy, oltáře či totemy. Postupem času a vlivem modernizace se na to bohužel zapomnělo. Nemoci se začali léčit především pomocí chemických léčiv a přírodní či zvířecí síly ustoupily do zapomnění. V dnešní uspěchané a mnohdy až toxické době je nejvyšší čas si vše pomalu připomenout...
Zvířata předávají energii
Lidé si často neuvědomují, že zvířata s námi během své přítomnosti ne jen komunikují, ale také nám předávají svoji drahocennou energii. Jsou pro nás jako "baterky", které nás dobíjejí. Svou ztracenou energii pak přijímají z nekonečného zdroje energií - z kosmu a pro sebe tak mají dostatek. Často se lidé obávají, zda svá zvířata tzn. nevysávají. Odpověď je, ale jednoduchá. Lidé zvířatům energii neubírají. Je to jejich poslání, stejně jako naopak lidským posláním je pečovat o zvířata. Samozřejmě nesmíme zvířatům přát nic zlého nebo si představovat, jak jim energii ubíráme. To už by se o vysávání energie hovořit dalo.
Naši společníci nám svou energii předávají pomocí dvou způsobů:
- První
skupinou (do, které řadíme např. psi) jsou tzn. "zásobovači"
energie. Ti nám svou léčivou energii předávají a sami přijímají
naši tu "špatnou", kterou si ponechávají. Je tak známa
spousta případů, kdy pes onemocněl stejnou nemocí jako jeho pán
a to právě z tohoto důvodu. Část jeho energie převzal na
sebe, aby tak pomohl svému pánovi.
- Naproti
tomu druhá skupina (např. kočky) působí jako takový
"transformátor
", která nám špatnou energii naopak odeberou a přemění ji na
správnou. Kočky navíc "zlou" energii nepřijímají přímo do
sebe, ale ponechávají si ji ve své srsti, kde ji přeměňují.
Jejich kožíšek je pak krásně načechraný.
Nejlepší kombinací je mít doma oba zástupce těchto skupin. Musíme na to, ale mít vhodné podmínky, aby jim u nás bylo co nejlépe a my jsme je mohli zahrnovat naši láskou.
Doktor zvíře
Zvířata nám mohou pomoci i jinými způsoby. Jsou to nesmírně inteligentní bytosti, která nás svými schopnosti nepřestávají fascinovat. Některá dokáží používat nástroje, jiná mluvit a další dokonce včas diagnostikují některá onemocnění. Zvířata toho umí opravdu mnoho. Věděli jste, že umějí i léčit?
První zmínky o léčbě pomocí zvířat pocházejí již od jihoamerických indiánů, kteří využívali hippoterapii k resuscitačním účinkům svých bojovníků. Léčebné účinky hippoterapie popisuje také ve svých filozofických úvahách Hovory k sobě (171-179 n. l.) Marcus Aurelius nebo o něco později starořecký lékař Hippokrates (jehož jméno v doslovném překladu znamená "koňovládce"). Pro zajímavost první zmínky o canisterapii jsou datovány až od osmého století našeho letopočtu.
Dnes je poměrně známé využití zvířecí léčebné síly při pomoci hendikepovaným či postiženým lidem. O něco méně známé je využití zooterapie při snížení vysokého krevního tlaku, epilepsie, při léčbě psychických poruch a mnoha dalších onemocněních. Mezi nejznámější zvířecí terapie rozhodně patří canisterapie (psí terapie), hippoterapie (koňská terapie), felinoterapie (kočičí terapie) či delfinoterapie (delfíní terapie). Škála zvířat, která se do léčby zapojují je opravdu široká. Můžeme se tak nechat léčit od zvířat jako jsou například: lamy, sloni, ptáci, želvy, králíci, ale i divoká či hospodářská zvířata nebo mnohá další a někdy i velice netradiční zvířata.
Co třeba terapie pomocí hmyzu (jako jsou například motýli, včely, pavouci, šneci, strašilky či červy) a nebo terapie akvarijními rybičkami? Hlavním úkolem těchto terapií je zklidnění pacienta, vedení ke zodpovědnosti a pozorování zvířat. Nebo by jste raději terapii pomocí hadů, ještěrů, sov, myší či roztomilé fretky? Tyto zvířata mají v člověku vzbuzovat respekt, kázeň a rozvíjet v něm komunikaci. Výše zmíněná farmingterapie (terapie hospodářskými zvířaty, v případě kontaktní terapie miniaturními zvířaty - mini prasátka, poníci...) praktikuje pracovní terapii. Pomáhá tak svým klientům návrat k životnímu prostředí, respektování druhých, rozvoji komunikace a další. Terapie volně žijícími zvířaty je trochu jiná než předešlé. Umožňuje cílené pozorování zvířat ve volné přírodě. Účastníci této terapie se mohou naučit koncentraci, orientaci, vztahu k přírodě či sociálním vztahům mezi zvířaty.
Jak nám pomáhají?
Účinků animoterapie je opravdu mnoho. Zvířata nám pomáhají například rozvíjet hrubou i jemnou motoriku, učí nás orientovat se v čase i prostoru, mohou nám pomoci s rehabilitací, koncentrací nebo pamětí. Je dokázáno, že zvířecí terapie dokáže zlepšit i příznaky onemocnění jako je například svalová dystrofie či dětská svalová obrna. Neméně důležitý je také jejich pozitivní vliv na lidskou psychiku. Zvířata mají jednu skoro až nadpřirozenou vlastnost, díky které se celý náš organismus rychle zklidní. Dokáží snížit dopady stresu na náš organismus a navodit nám pocit radosti.
Každý chovatel domácích mazlíčků (ať už psů, koček či jiných zvířat) zná určitě ten krásný okamžik, kdy se k němu jeho zvířecí kamarád přijde pomazlit ve chvíli, kdy mu je smutno. Všechen smutek (jakoby mávnutím kouzelného proutku) zmizí. Rázem jsou pryč všechny vaše všední starosti a povinnosti. Najednou jste klidnější, zaměření na vašeho miláčka, plně si užíváte pouze tento přítomný okamžik a stres odezní. Takto můžeme snížit riziko onemocnění mnoha vážných chorob, které vznikají v důsledku stresu.
Zvířata jsou prostě úžasná a my se od nich máme pořád co učit. Přijímejme tak jejich dary s úctou, láskou a velkým respektem. Máme jim být za co vděční a jejich lásku jim oplácet...
Autor: Zdeňka Kudová
Foto: pixabay.com