Papoušek jako společník Mníšek šedý - Časopis Papoušci (2/2017)

Mníšci šedí, někdy též zvaní jako papoušci mniší, jsou úžasná stvoření. Jsou nesmírně intelektuální a majestátní. Svými barvami okouzlí snad každého nadšeného obdivovatele přírody. Užijete si s nimi spoustu legrace a zažijete i mnohá dobrodružství. Mohou se stát skvělými společníky na velkou část vašeho života.

Seznamte se s mníškem

Mníšek šedý (Myiopsitta monachus) je papoušek středního vzrůstu s velkým srdcem. V dospělosti dorůstá délky 28 centimetrů, včetně dlouhého zužujícího se ocasu a váží necelých 100 gramů. Někteří lidé mníšky zařazují, díky jejich dlouhému ocasu, mezi aratingy. Toto zařazení je samozřejmě mylné. Mníšci tvoří samostatný druh, který má čtyři poddruhy. Nejmladší je Bolivijský poddruh. Ten byl v nedávné době (roku 2014) uznán samostatným druhem. Od ostatních mníšků se odlišuje žlutým bříškem.

Přírodní zbarvení u těchto papoušků je zelené, ale můžeme je spatřit i v nejrůznějších barevných mutacích. K nejčastějším mutacím patří modrá, ale škála barev je opravdu pestrá. Mníšci byli vyšlechtěni v "klasických" mutacích jako lutingo (žluté), albino (bílé) nebo mauve (tmavé šedé), můžeme je spatřit i v několika "speciálních" mutacích, jako je například opalino (připomínající zbarvení straky) nebo pallid (světlé). Přirozené šedé zbarvení nalezeme u mníšků v oblasti čela, obličeje, hrudníku a na bříšku. Toto šedé zbarvení je nejtmavší na čele a nejsvětlejší naopak na bříšku.

Mníšci se při dobré péči dožívají až čtyřiceti let. Pořídit si takového papouška je tedy velký závazek, který je třeba dobře uvážit. Při správném rozhodnutí se mohou stát vašimi přáteli na spoustu let.

Pohlaví se můžeme rozpoznat pouze endoskopicky či testy DNA. Sama mohu potvrdit, že jsou to opravdu dva jediné způsoby, jak to spolehlivě poznat. Při pořízení našeho prvního mníška jsme chtěli samečka na mazlíčka. Pán nám tvrdil, že je to tak na 80 % sameček, protože to přece pozná. Testy jsme nevyžadovali. Pevně jsme byli rozhodnuti, že jen jednoho a dost. Jenže jak to tak bývá podlehli jsme "mníščímu kouzlu" a chtěli jsme samičku. Tehdy jsme si jen tak řekli, že i našemu samečkovi uděláme testy, aby vše bylo jak má. No a z našeho 80% samečka se rázem stala 100% samička. Překvapení to bylo pořádné no, ale i to se stává.

Kde najdeme mníška ve volné přírodě?

Ve volné přírodě jej najdeme v Jižní Americe a to především v Bolívii, jižní Brazílii a Argentině.

Uměle byl tento druh vysazen na několika místech po celém světě, jako je například New York, New Jersey, Chicago, Španělsko, Británie, Izrael či Japonsko.

Mníšci v Česku

Věděli jste, že před několika lety jste mohli divoké mníšky potkat (v přírodě) i u nás? Koncem osmdesátých let uletěli tři mníšci z voliéry Ladislavu Žohovi (dnešnímu předsedovi Klubu přátel exotického ptactva) v Posázaví. Ten se tohoto nezdaru pokusil využít. Vypustil tak postupně v několika vlnách dalších dvacet ptáků. O čtyři roky později se mníšci rozmnožili na 87 jedinců. Vytvořili hned několik kolonií a začali plenit místním obyvatelům zahrady. Koncem devadesátých let se celá populace rozšířila na 100 volně žijících mníšků. S rozrůstajícím počtem ptáků se začalo rozrůstat i jejich teritorium a tak papoušci překročili údolí Sázavy. Nakonec musel být celý pokus ukončen a všichni mníšci museli být pochytáni. Někteří z odchycených mníšků, ale stále žijí v zajetí. Sám pan Žoha má stále tři páry mníšků narozené ve volné přírodě v Posázaví. Sám již v této oblasti nežije.

Upozornění: Tento experiment v žádném případě nezkoušejte! Jakékoliv vypouštění nepůvodních druhů zvířat do volné přírody je protizákonné, navíc tak můžete ohrozit celou flóru i faunu ne jen ve vašem okolí.

Tak trochu jako Bořek stavitel

Mníšci jsou jedinými papoušky, kteří si staví svá vlastní hnízda. Mají v sobě silně zakořeněný "hnízdící" instinkt. Jejich stavby jsou velkolepé a já osobně je nepřestávám obdivovat. Ve volné přírodě staví celá kolonie (o počtu někdy i více než deset párů) jedno velké, společné hnízdo ve tvaru koule. Každý pár má do svého "příbytku" svůj vlastní vchod a také hnízdící komoru pouze pro sebe. Z velkého hnízda se tak stává něco, jako je panelový dům.

Papoušci ve většině případů žijí stále na jednom místě. Své hnízdo, ale stále zdokonalují. V případě, že nemohou nalézt žádný stavební materiál, své hnízdo částečně rozeberou a přestaví jej.

Co dobrého do zobáčku?

Potravě mníšku by jsme měli věnovat značnou pozornost. Někteří lidé si myslí, že papouškovi nasypou pouze zrní, dají vodu a je hotovo. Pouze taková strava může být pro papouška velice nebezpečná a může mít až fatální následky. Jejich potrava, ale musí být pestrá a obsahovat potřebné vitamíny i minerály.

Speciální granule pro papoušky obsahují spoustu důležitých látek, které jsou pro ně důležité. Při jejich výběru si vždy pečlivě přečtěte seznam ingrediencí. Nekupujte papouškům takové granule, které obsahují velké množství konzervantů.

Směs semen je pro ptáčky důležitá, ale i zde platí pravidlo - všeho moc škodí. Mníšci si na semena snadno vypěstují závislost, což může vést k následné obezitě. Je tedy důležité semena neustále měnit. Základem směsi semen může být proso, kardi, oves, lesknice nebo semenec. Semana je také důležité podávat též v naklíčeném stavu. Obsahují velké množství vitamínů a minerálů. K naklíčeným semínkům přidávám též naklíčenou čočku a jiné luštěniny, obsahují spoustu bílkovin a navíc papouškům velice chutnají.

Zelené krmení by mělo být naprostou samozřejmostí. Nasbíráme jej na loukách i na zahradě. Nikdy nesbíráme rostlinky v okolí pozemních komunikací (z důvodu znečištění těžkých kovů) a na chemicky ošetřené půdě (např. postřiky proti škůdcům). Velkou pochoutkou mohou být pro papoušky například Smetánka lékařská, Kokoška pastuší tobolka, Jitrocel větší a mnohé další. Osobně si přes léto ráda suším různé bylinky na čaj. V zimním období se pak o některé z nich s papoušky dělím a mohu říci, že jim velmi chutnají.

Čerstvé ovoce a zelenina tvoří další důležitou část ve vyvážené stravě. Papouškům můžeme podávat například jablka, hrušky, broskve jahody, brokolici, mrkev, salát a mnohé další. V žádném případě nikdy nepodávejte papouškovi avokádo, které je pro zvířata silně jedovaté.

Dalším důležitým doplňkem stravy je grit, drcené lastury či říční písek. Ten papouškům pomáhá při trávení a dodává jim spoustu minerálů. Stejně tak by v kleci rozhodně neměla chybět sépiová kost.

Mezi laskominy pro mníšky určitě patří senegalské proso nebo chilli papričky. Podávat též můžeme v malém množství tvaroh, piškoty či sušený chléb. Vařené vajíčko též patří mezi součást stravy, která hraje v papouščím jídelníčku velmi významnou roli. Při hnízdění je nutné podávat vaječnou směs.

Dostatek větví k okusu je přímo nutností pro spokojeného mníška. Větvičky nabízíme z ovocných stromů (mimo peckovin), vrby, břízy, buku, dubu a dalších. Mníškům také poskytujeme dostatek stavebního materiálu na stavbu hnízda. Nikdy nepodáváme větvičky z jedovatých stromů či stromů z neznámého původu.

Neomezený přístup k čerstvé vodě je samozřejmostí.

Mníšek jako kamarád

Jak již jsme zmínili výše, mníšci se dožívají vysokého věku. V případě, že se rozhodnete pro jeho adopci, je třeba ho naučit chodu vaší domácnosti. Je dobré ho seznamovat s větším počtem lidí. Papoušek bude v dospělosti k ostatním lidem přátelský a nebude útočit na vaše návštěvy. Mníšci jsou velice teritoriální a jsou tak výbornými hlídači. Dokážou se opravdu velice rozčílit v případě, že je jim z klece odebrána hračka, která jim přece patří. Jsou také proslulí svým pronikavým křikem a z vlastní zkušenosti opravdu nedoporučuji takového papouška naštvat. Jsou velice hraví a vynalézaví. Naše samička Riky se naučila velmi rychle otevírat klec, je proto vhodné dvířka vždy zabezpečit aspoň visacím zámkem. Málokdo ví, že mníšci jsou i skvělými řečníky. Někteří z nich mohou konkurovat i některým amazoňanům. Vše, ale záleží na nadání konkrétního jedince a věnované péči majitele.

S mníšek je život vždy samé překvapení a rozhodně s ním život nikdy není nuda.

Autor: Zdeňka Kudová